Nejoblíbenější kniha
Dnes se mě spolužačka zeptala, která kniha je mou nejoblíbenější. Sama přiznala, že nebyla schopná se rozhodnou mezi deseti či dvanácti knihami. Přemýšlela jsem nad její otázkou celý den a došla jsem k závěru, že tato otázka je nesmírně obtížná k zodpovězení.
Stále nad touto otázkou přemýšlím, ale najít odpověď se mi nedaří. Vím, že mou milovanou sérií byla Smečka, ale zároveň Vlčí pramen. Špatnými knihami určitě není série Nejtemnější síly. V poslední době jsem se začatla do knih od spisovatele Riggse a nemohu je odložit.
Která je tedy mou nejoblíbejejší knihou? Odpověď je všechny. Určit jednu jedinou nelze a některou upřednostnit nad ostatní mi přijde nehumální. Mou nejoblíbenější knihou je zpravidla kniha, kterou momentálně čtu. Ktomě asi jedné možná dvou, které až tak skvělé nebyly se nedovedu rozhodnou.
Jistotou je, že si vždy zamiluji nejvíce knihy, které vypadají jako staré. Obaly bez potisku s nenápadným nadpisem nebo zdobené jako například Povídky podivných. Přebaly jsou fajn, ale kniha bez přebalu je mou láskou. Samozřejmě přebaly nevyhazuji, ale často knihy čtu bez něj.
Už ob mala jsem se uchylovala spíše k věcem, které se vypadají jako staré i přesto že jsou nové. Nevím, kde se u mě tato záliba objevila, ale očividně mě neopustí. Studiji stavebnictví, kde se modernímu vzhledu klade velký důraz, ale já se stále vracím k tradičním domům a mým snem je bydlet v hrázděném domě s obrovskou knihovnou.
Možná jednou napíšu update a dovedu najít tu nejlepší knihu, ale nyní ji určitě nemám, nebo alespoň ne jen jednu. Prozatím vám mohu doporučit Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, kterou momentálně čtu a po třech dnech jsem u jedné třetiny. Dokonalost, jak vizuálně, tak obsahově.
Stále nad touto otázkou přemýšlím, ale najít odpověď se mi nedaří. Vím, že mou milovanou sérií byla Smečka, ale zároveň Vlčí pramen. Špatnými knihami určitě není série Nejtemnější síly. V poslední době jsem se začatla do knih od spisovatele Riggse a nemohu je odložit.
Která je tedy mou nejoblíbejejší knihou? Odpověď je všechny. Určit jednu jedinou nelze a některou upřednostnit nad ostatní mi přijde nehumální. Mou nejoblíbenější knihou je zpravidla kniha, kterou momentálně čtu. Ktomě asi jedné možná dvou, které až tak skvělé nebyly se nedovedu rozhodnou.
Jistotou je, že si vždy zamiluji nejvíce knihy, které vypadají jako staré. Obaly bez potisku s nenápadným nadpisem nebo zdobené jako například Povídky podivných. Přebaly jsou fajn, ale kniha bez přebalu je mou láskou. Samozřejmě přebaly nevyhazuji, ale často knihy čtu bez něj.
Už ob mala jsem se uchylovala spíše k věcem, které se vypadají jako staré i přesto že jsou nové. Nevím, kde se u mě tato záliba objevila, ale očividně mě neopustí. Studiji stavebnictví, kde se modernímu vzhledu klade velký důraz, ale já se stále vracím k tradičním domům a mým snem je bydlet v hrázděném domě s obrovskou knihovnou.
Možná jednou napíšu update a dovedu najít tu nejlepší knihu, ale nyní ji určitě nemám, nebo alespoň ne jen jednu. Prozatím vám mohu doporučit Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, kterou momentálně čtu a po třech dnech jsem u jedné třetiny. Dokonalost, jak vizuálně, tak obsahově.
Komentáře
Okomentovat